46. 1/3 Prokletá

Prokletá
datum: Úterý 15 leden 2019
v kategorii: RODINA jako žádná jiná > AFLNO Kapitoly 41 - 50
komentáře: 3
 10.0 - 1 hlas -
Překlad: Lily of the valley
Beta: Lupina, martik


Prohlášení: Tyto postavy ani smyšlený svět mi nepatří. Všechno vlastní J. K. Rowlingová, několik nakladatelství a filmových studií. Já z toho nemám nic než zábavu.


Překlad: Lily of the valley


Beta: Lupina, martik


 


Kapitola 46. Prokletá – 1/3


Druhý konec tunelu se zdál uzavřený, ale pak se otevřel jako dveře a Harry s Dracem prolezli do pomenší, vcelku omšelé místnosti. Harry se pomalu rozhlédl a pak se mu spodní ret znovu rozklepal. „Nevidím žádné medvídky…“


„Neboj se,“ Draco ho ještě jednou poklepal po paži. „Jednoho ti najdeme.“


Otevřeli další dveře, které tiše zavrzaly. Přešli přes malé odpočívadlo a zamířili dolů po vratkém dřevěném schodišti. Jakmile dorazili do velké, zaprášené místnosti, upadly plyšáci v zapomnění. Prostor zabíraly nazdařbůh postavené stoly, u nichž seděly tři postavy v pláštích s obličeji skrytými pod kápěmi. Podél jedné stěny stál zaprášený dřevěný výčep.


„Tady jsem už byl,“ pronesl s široce rozevřenýma očima Harry.


Mezitím Draco zíral na starého, scvrklého, dlouhovlasého muže za výčepem. „No podívejme se na to. Estli to není říďa, nemenuju se Malfoy.“


Harry ho důkladně prozkoumal a několikrát přitom zamrkal. „Myslel sem, že se menuješ Snape.“


„Sémantika,“ odfrkl si Draco. „Ačkoliv… nezdá se ti, že má jiný nos?“


„Přeměněný,“ usoudil Harry.


„Tak to potom mizerně. Ale neměl jsem tucha, že starý Brundibár má druhou práci…“


Harry se rozchechtal na celé kolo. „Hm, šetří si na telku…“


„Telka mi chybí,“ šeptl Draco a znělo to, jako by odkrýval ohromné tajemství. „Mudlovská magie, to sem řekl. Nikdy neopakují obrázky!“


Harry se uchechtl. „Občas ano.“


„Ne!“


„Ano!“


Tou dobou je už starý muž za výčepem podezřívavě okukoval. „Ššš,“ zašeptal Draco. „Tvař se normálně.“


„Ale Brumybál…“


Draco na něj mrkl. „Nepřizná, že je my, když my nepřiznáme, že jsme on…“ zamžoural a začal znovu. „Tedy, my udržíme naše tajemstvííí, když, jestli, udrží on svoje… do prdele, však víš, co myslím.“


Harry velmi vážně přikývl. „Zmij-zel. Jasně.“


Draco se s Harrym v závěsu doloudal k baru a posadil se na stoličku. „Ohnivou whisky, dobrý muži,“ oznámil nadutě. „Ogdenovu, jestli to pude. Pro mého přítele a pro mě.“


Harry ho šťouchl. „Bratra.“


„A eště jednu pro mého bratra,“ dodal Draco.


„Ste oba odtuď?“ zeptal se muž drsným tónem a zvědavě povytáhl obě obočí, až mu zmizela pod dlouhými rozcuchanými vlasy.


„Hm, to teda ne,“ řekl Draco. „Já sem původem ze Swindonu, a můj přítel a bratr tady, ten se narodil na lodi na širém moři. Objevujeme památky kouzelnýnického Skotska, abyste věděl!“


„No je na vás pohled, to je všecko, co vím,“ zavrčel Brumbál-v-přestrojení, když před ně s třísknutím postavil tři sklenice s kouřící tekutinou. „No prosím, chlapci. Pijte! Užívejte!“


„Tak proti tomu nemám námitky,“ Draco rychle vyprázdnil svou sklenku a pak i tu navíc. Harry si z té své usrkl o poznání opatrněji. „Na mou duši, to vysoce převyšuje tea-quilu. Skvěle, starý muži! Skvěle!“


„Chcete další?“


„Vskutku chcem!“


Brumbál-v-přestrojení si povzdechl tak silně, až mu z úst vylétla slina, ale to mu nezabránilo v přilití ohnivé whisky do všech třech sklenic.


Zdánlivě odnikud se přímo vedle nich zjevila pochybná postava a promluvila úlisným hlasem. „Čerstvý maso, se mi zdá. Jerome, pohni s tou svou prašivou prdelí a mrkej, co jsem našel!“


Draco pohrdavě pohlédl na cizince a poté si zjevně uvědomil, že to není příliš vhodné, jelikož muž se tyčil nad ním. „Maso?“ zeptal se zkoumavě. „Domnívám se, že by vám líp posloužili v té nálevně U Tří košťat. Mívají podivuhodnou nedělní pečeni, ačkoliv takový podnik nenavštěvuju velmi často, jak musí být zřejmé.“


„Pročpak, hošánku,“ zavrčel cizinec.


„Párky a kaši mají dokonalé,“ dodal Harry, naprosto očividně přehlížející podtext.


„Hele, mažte pryč,“ vložil se do toho hospodský a za jeho krátkým příkazem se skrývalo cosi zlověstného. „Tihle dva nejsou váš typ.“


Mužův hlas teď zazněl snad ještě úlisněji. „Mohli by být. Ale jestli potřebujete nějak odměnit za… mlčenlivost…“


„Vaše koule do začátku postačej. A jestli ani pak nesklapnete, tak jazyk.“


Muž zavrčel a odvrátil se od nich, až mu zavířil černý plášť, a přemístil se téměř ve stejnou chvíli jako druhý muž v hospodě.


„Jistě, nikdy se nevyplácí pustit lůzu dovnitř,“ řekl Draco. „Dovoluji si říct, že mohl použít osvěžovací kouzlo před tím, než poctil vaše vskutku příjemné zařízení svou pochybnou přítomností.“


Když se starému muži zkřivila tvář, Harryho napadlo, že by to měl osvětlit. „Smrděl.“


Nezdálo se, že by pomohl.


„Ach jo, prostě pijte, pokavad musíte,“ vyštěkl hospodský a pak se postavil na druhý konec výčepu, kde začal vytrvale utírat jedno místo a jeho ostražité modré oči tu a tam zabloudily jejich směrem.


„No, slyšel jsi našeho přítele!“ Draco přišoupl třetí sklenici k Harrymu. „Teď jsi na řadě ty.“


Oba dva tentokrát tuto rundu upíjeli pomaleji. V Harryho případě hlavně proto, že se celá místnost točila a nechtěl být úplně na šrot.


„Takže ty to tadyk znáš?“ zeptal se Draco, sáhl do misky pro ořechy a začal z nich stavět věž.


Harry se při příjemné vzpomínce usmál. „Jo jo, vloni, přihlášky do Brumybárovy armády. Smith je parchant, věděls to?“


„Jak se jmenuje?“


„Zachariáš? Smith, ale hlavně…“


„Ne, ta hospoda?“


Harry se pokoušel vzpomenout. „Hmmm, něco prasečího.“ Skrze okno zahlédl houpající se ceduli s vyrytou odpornou hlavou. „Ne, kančí. Kančí mozek, to je ono.“


Draco nakoukl skrz okno také a pak dlouze zahvízdal. „Koukéj, to je táta! A Maura! Jéé, a oni se drží za ruce. To je ták hezké, konečně ho vidět šťastného.“


„Ty seš děsnej měkouš,“ smál se Harry a zakopl o vlastní nohy, když se vydal k oknu a hůlkou ho otevřel. „Názdarek, Sevrusi!“


Ten se zastavil s nevěřícným výrazem.


„Tati,“ naléhal Draco divadelním šepotem. „Říkej mu tati!“


„Názdárek, tati!“ poslechl Harry.


Znovu ten divadelní šepot. „A ona, nezapomeň na ni!“


„A prefasorko Morgihanová!“ dodal Harry a divoce jim mával. „Nazdááárek!“


Snape už vyrazil vpřed a prakticky za sebou táhl Morrighanovou, která se se snažila udržet tempo s jeho dlouhými kroky po sněhem pokryté zemi. Harry se vyklonil z okna, aby je přivítal, a najednou se z něj překotil zadkem napřed rovnou do sněhové závěje.


Draco se zachechtal a pokusil se pro něj sáhnout a vtáhnout ho zpátky dovnitř.


Harry ho setřásl a místo toho se ve sněhu postavil a zazubil. „Sevrusi, perfasorko Morghihinová! Už sem vás pozdravil?“


Snape ho popadl za límec hábitu, přitáhl si ho k sobě a takřka zasyčel: „Co tady děláte, vy naprostí idioti? Co to má znamenat?“


„Šli sme se napít,“ řekl Harry šťastně a fascinovaně zíral na způsob, jakým slunce klouzalo po obloze. „Myslím, že Komnata musela chtít, abychom se napili, když nás sem poslala, že?“ ztišil hlas. „Brumybár teď pracuje. Ale nikomu to ani muk, si myslím, že to je tajemstvííí.“


Celá Snapeova tvář se zkřivila vztekem, ale Harry věděl, co to znamená. „Jejda,“ řekl a zahihňal se, protože to bylo vážně hloupoučké. Jako vždy. „Perfesor Brumybár, vlastně.“


„Teď hned, dovnitř!“ Snape zdůraznil příkaz postrčením Harryho ke dveřím hostince.


Draco se toho chytil a zvesela na ně zamával, ačkoliv se nemohl udržet rovně. „Pití, to je znamenovatý nápad, dobrý muži! Poďme se všichni napít!“


„To se zcela jistě nestane,“ zavrčel Snape, a jen co s Maurou vešli dovnitř, zabouchl za nimi dveře. Když pohlédl na hospodského, pozměnil svůj tón na trochu klidnější, ale stále temný. „Brumbále.“


Porfesor Brumybár,“ připomněl mu divadelním šeptem Harry, a pak zavyl smíchy, až se zlomil v pase.


„Prosím, omluvte mé idiotské syny,“ vyštěkl Snape. „Doufám, že vás přespříliš neobtěžovali.“


„Přišel jsem kvůli nim o vejvar.“


Snape mu dal dvě zlaté mince.


„A sou to pořádný pijáci.“


S povzdechem Snape ztrojnásobil množství. „Bude toto dostatečné?“


Věkovitý starý muž posoudil hromádku galeonů a nakonec krátce kývl a dodal: „Jakmile zaplatí ještě oni.“


Snape se otočil a zíral na své syny. „Tak co bude?“


Draco potřásl hlavou. „Rád bych se napil, ale nemyslím, že bych měl důvěřovat vodě v zařízení jako je toto, Sevrusi. Můj dobrý hostinský, máte ňákou eau minérale natočenou skřítky?“


„Zaplať,“ zavrčel Snape a popadl Draca za límec obdobně jako před chvílí Harryho. „Říkám, zaplať, cos propil!“


„I za mě!“ přidal se Harry. „Asi nemám ani svrček!“


„Bude mi potěšením,“ oznámil Draco a chvíli se hrabal v kapsách. „Hmm. Nástrahy dobrodruženství na poslední chvíli, na mou duši. Sevrusi, byl bys tak laskav a zaplatil dopředu z mého kapesného?“


„Idioti jsou slabé slovo,“ brblal Snape, zatímco znovu lovil peníze po kapsách.


„No, to by mohlo stačit, že ano,“ zamumlal hostinský. „Ale taky jsem vám je pohlídal.“


„Sova nebo patron by byly patřičnější, Brumbále!“


Harry si odfrkl. „Jak jsem předříkal, perfesor…“


„To by stačilo, Harry,“ řekla tichounce Morrighanová. „Nejste v postavení, kdybyste měl kárat svého otce.“


„Ale Brumy…“


„Pro Merlina!“ vybuchl Snape a praštil dalšími galeony na výčep. „Zase jsi oslepl? To je Aberforth, ne Albus!“


„Aberforth!“ zachechtal se Draco. „Aberforth!“


„Myslíš, že je moje jméno vtipné?“ zabručel stařík. „Co, Draco?“


„Jo, tvoje jméno je divné, Draco,“ souhlasil Harry a moudře přikyvoval, než ztratil rovnováhu a žuchl z barové stoličky.


„Už dost!“ zařval Snape, trhnutím ho postavil na nohy a druhou rukou prudce chytil Draca za rukáv. „Teď se konečně vrátíme do hradu. Tak pojďte!“


„Mějte se, příteli!“ zvolal Draco, zatímco ho Snape táhl ke dveřím. „Na shledanou příště!“


Snape zavrčel, ale dál už neřekl ani slovo, dokud nevešli do jeho komnat.

3 Komentáře


  • 16 led 2019: 21:20

    Paráda, záchrana v pravou chvíli, hoši trochu přestřelili a Severus určitě nasadí nějaké výchovné akce. Těším se a díky za překlad.

    0 0
  • 16 led 2019: 13:15

    To ich žvatlanie bolo úžasné, ale na prekladanie to musel byť des. Hele, Brumla 2.0 je teda iný obchodník, ten si dá zaplatiť za všetko. :)

    0 0
  • 15 led 2019: 19:52

    Tak tá opitá reč musel byť záhul. Skvelý preklad, len po takejto srande väčšinou príde šok.
    Tak či tak ešte nás čaká Severusova reakcia. Už len aby autorka pridala ďalšiu kapitolu.
    Ďakujem veľmi pekne

    0 0

Nejnovější komentáře