48. 1/3 Magie Blacků

Magie Blacků
datum: Sobota 05 říjen 2019
v kategorii: RODINA jako žádná jiná > AFLNO Kapitoly 41 - 50
komentáře: 1
nehodnoceno -
Překlad: Lupina
Beta: martik

Překlad: Lupina

Beta: martik

 

Kapitola 48. Magie Blacků – 1/3

„Musí myslet Remuse!“ zalapal po dechu Harry.

„Nebudeme ji budit, abychom se zeptali,“ vyštěkl Draco. „Říkal jsem, že na mluvení je příliš slabá!“

„To jsi řekl i jí,“ zamumlal Severus, „a ona neposlechla. Takže mi z toho vyplývá, že nám chce sdělit něco důležitého.“

„To ale neznamená, že bychom ji měli vyslýchat –“

„Chceme jen její vzpomínky,“ souhlasil Snape stále tím klidným, tlumeným tónem.

Dracovi polknutím poskočil ohryzek. „Ano, dobře. Ale, Severusi, zeptáš se jí ty. Viděl jsi… neposlouchala mě.“

„Chtěla, abys věděl, že tě miluje. Měla na mysli jen to, dokud mé jméno nevyvolalo konkrétní vzpomínku.“

„No, měla by se bát, co si po celé té době budu myslet. Koneckonců stála s Luciusem proti mně –“ Draco si dlouze povzdechl. „Ale na druhou stranu, snažila se mi zajistit vlastní trezor…“

Harrymu chvíli trvalo, než mu ta poznámka dala smysl. Myslel, že to on je jediným, kdo Dracovi dal trezor, aby nestrádal, kdyby byl vyhozen. Ale pak se mu vybavilo cosi, co Draco před měsíci vysvětloval v Komnatě nejvyšší potřeby. Někdo další z rodu Blacků, to bylo ono. Souhlasil, že Dracovi odkáže nějaké peníze, ale bál se, aby nezemřel za podivných okolností, a pak najednou zemřel, když sepsal závěť…

„Tvoje matka zavraždila tvého vlastního strýce!“ zvolal Harry. „Pro peníze! Můj bože, jak bys jí po tom všem mohl věřit?“

Draco se na něj zamračil. „Snažila se mi jen pomoct!“

„No, co kdyby ti chtěla pomoct tím, že mě dopraví Voldemortovi?“

„Krevní ochrany ji pustily dovnitř!“ vycenil Draco zuby. „Severusi, šoupni Harrymu nějaký lektvar, aby začal používat mozek, protože toho zjevně není schopný!“

„Naser si!“

„Pánové,“ Snape zvedl hlas. „Tímhle ničemu nepomůžeš. Harry… Draco má právo strachovat se o matku. A Draco… Harry nedělá chybu, když se obává, co její nečekané objevení se může znamenat. Takže oba přestaňte, buďte tak laskaví!“

Harry zatnul zuby a zdržel se odpovědi.

Draco se na něj ještě jednou zamračil, ale jeho pozornost zase upoutala matka, kterou hlasité zvuky zjevně probudily. Jen malinko se zvedla na třesoucích se rukou. „Draco…“

Snape poklekl vedle pohovky. „Nesnaž se mluvit, Narciso. Mohla bys zase ztratit vědomí, kdybys to přehnala. Jestli nám chceš něco říct, tak na to jen mysli, ano? Máme myslánku.“

Když Severus zvedl hůlku na úroveň jejích očí, svaly paní Malfoyové se vzdaly a ona s žuchnutím padla na pohovku. Ale pak dokázala kousíček pokývnout hlavou a děsivě bílýma očima prosila. O co, Harry nevěděl.

Pensare non pensatum,“ zakouzlil Snape a dotkl se špičkou hůlky jejího spánku. Vytáhl z něj dlouhé průsvitné vlákno vzpomínky. Vznášelo se nad myslánkou, jako by je přitahovala nějaká neznámá síla. Harry si okusoval spodní ret a přemýšlel, co s nimi ta žena bude sdílet.

„Matko, je jen pro mě?“ zeptal se Draco a zlehka jí zase prsty přejížděl po líci. „Nebo to má vidět i Severus?“

Stejně prosebným pohledem postupně přejela po všech.

„Všichni se máme podívat?“ zeptal se Draco a k Snapeovi se obrátil, až když matka nepatrně kývla hlavou. „Nechci ji tu nechat bez dozoru. Ty a Harry půjdete první a pak já.“

„Moudré opatření,“ zamumlal Snape a odtáhl Harryho k myslánce. „Neváhej nás vytáhnout, kdyby bylo třeba.“

Draco ostře přikývl a obrátil se k pohovce. „S teplým vývarem v žaludku se budeš cítit líp,“ bylo poslední, co Harry zaslechl, než se s otcem ponořil do vzpomínky.

ooOOoo

Narcisa Malfoyová, štíhlá jako obvykle, stála mezi veřejemi hlavních dveří úzkého třípatrového domu. Když vyšla na širokou terasu zdobenou dekorativními spirálami z tepaného železa v tlumených odstínech zelené a stříbrné, měla čelo svraštěné starostmi a rty pevně sevřené. Obrátila hůlku na samotný dům.

Slabě pohybovala rty, ale nevyšel z nich jediný zvuk, zatímco třikrát prošla kolem domu a na každé dveře, okno, i na to vysoko nad zemí sesílala kouzla. Harrymu se zdálo, že zakouzlila i samotné zdi.

Snape se přiblížil, aby temnýma soustředěnýma očima sledoval její práci s hůlkou a pak její rty, když pokračovala v inkantaci. Tu samou znovu a znovu, připadalo Harrymu. Pokaždé, když ukročila doleva, hůlkou v ruce slabě pootočila, než se posunula dál.

„Můžeš mi říct, co to dělá? Nějaké obrany?“

Snape se na něj pochmurně podíval. „Zdá se. Odezřel jsem jen pár slov. Lupus meum, a možná argenti…“

Harryho latina nebyla tak hvězdná jako Hermionina, ale první část se zdála jasná. „Můj vlk?“ zeptal se. „Buď používá kouzlo zakrývající těhotenství, nebo je těhotná jen krátce. A už , že žije s vlkodlakem?“

„Zdá se.“ Snape se zastavil, aby prozkoumal pohyb jejích rtů. „Ano, argenti. Latinsky stříbro, Harry.“

„Chrání budovu proti vlkodlakům,“ prohlásil Harry.

„Zdá se,“ zopakoval Snape, ale tentokrát slabě.

Harry myslel, že ví proč. „Vsadím se, že proto je Remus týdny v bezvědomí! Přišel za ní, jak řekla, a střetl se s těmito obranami! Jak to, že to nikoho nenapadlo? Je to dost jasné, ne, že protivlkodlačí obrany by vlkodlakovi sotva prospěly!“

„Takové obrany jsou zcela neznámé,“ odsekl Snape. „Vlkodlaci by nebyli považováni za nebezpečné, pokud by je složitější obrany zadržely.“

To byla pravda, připustil Harry nevrle.

„Sleduj,“ pronesl Snape, když se okolí trochu posunulo.

Stále stáli před stejným domem, ale tentokrát byly stíny hlubší a mrazivý vítr zvedal čerstvě padlý sníh ze zmrzlé země. Lucius Malfoy mířil okrasnou zahradou k terase s holí v ruce a hůlkou v pohotovosti. Když se přiblížil, celá budova se zamihotala, jako by ji vlnící se závoj hodlal zakrýt.

„V pořádku, Harry?“ zeptal se Snape. Nebylo divu, protože Harry se začal chvět. Při pohledu na ty rysy jej kůže rozbrněla, i když se na úšklebek Luciuse Malfoye tehdy při Samhainu nepamatoval.

„Jo,“ odvětil krátce. „Říkám si, že je to Remus, takže… jo.“

S tím, jak se Lucius blížil, objevil se s puknutím dům a pozemky zaplavila magie, která Luciusovi dokonce odvála vlasy z ramenou.

„To jsou patrně obrany Malfoyů, které jej rozpoznají jako pána,“ zamumlal Snape. „Vysvětlil ti Draco, jak se nám to povedlo?“

Harry trhl hlavou v pokývnutí. Mlhavě si na to pamatoval. Přenášedlo naplněné Luciusovou magií. Znamení zla se naučilo absorbovat ji, takže oklamalo nejen obrany, ale i domácí skřítky Malfoyů. Detaily někde v hlavě měl. Ale mohl myslet jen na jediné. Není to Lucius, není to Lucius, není to Lucius…

Snape jej okamžitě vzal za ruku a pevně držel. Harry zaškobrtl, přestože stál na místě, natolik byl v šoku. Po dlouhé chvíli si uvědomil, že si té podpory cení. Nebo možná se mu líbilo mít člověka, komu mohl říct, že ji potřebuje.

Venku se najednou objevila Narcisa, bledě žlutý hábit kolem ní vlál, takže bylo těžké vidět víc než jen obličej. Čekala, dokud manžel nedošel na okraj terasy, aby bez jakékoliv emoce v hlase promluvila. „Manželi. Co tě přivádí?“

Remus-alias-Lucius neodpověděl, alespoň ne okamžitě. Namísto toho k ní přistoupil a ke rtům pozvedl nejdříve jednu, ale pak i její druhou ruku.

Narcisa zalapala po dechu a roztřeseně, s vrtěním hlavy ustoupila.

„Myslím, že si rozumíme,“ pronesl Lucius svým uhlazeným, kultivovaným tónem. „Přicházím s varováním, má nejdražší. Pán zla touží po tvé přítomnosti.“

Narcisa ustoupila o další krok. „Co to na mě hraješ, Luciusi?“

Remus-alias-Lucius zkroutil rty a vykročil k ní. Jeho postoj Harrymu připomněl zmiji chystající se zaútočit. „Měla by ses skrývat lépe, Narciso.“

Dalším krokem Narcisa couvla do nitra domu. Hábit se jí přestal vlnit, zplihl a odhalil vyklenuté břicho. Žena zalapala po dechu, máchla hůlkou a kouzlem skryla svůj stav. „Odejdi,“ téměř zasyčela. „Odejdi a už se nevracej. Nemůžu předstoupit před Pána zla. Myslím, že víš proč!“

Luciusovi se rozšířilo chřípí. „Pán zla očekává poslušnost od všech svých služebníků a jejich rodin, má drahá ženo! Náš bývalý syn mě zostudil na deset životů a tobě nedovolím udělat to samé! Půjdeš se mnou a to hned!“

Další krok dopředu a Remus-alias-Lucius překročil práh.

„Ne!“ zakřičela Narcisa v panice. „Nevstupuj! Nesmíš vstoupit!“

Remus nevstoupil. Když jeho noha překročila práh, okamžitě se rozkřičel a padl venku na kolena. Rysy se mu zkroutily bolestí a něčím dalším. Tvář se mu začala měnit, ale ne do jeho vlastních, známých rysů. Ne že by to Harry dokázal poznat. Přeměna probíhala rychle, Luciusovy rysy zablikaly, téměř jako když projektorům starých filmů došla páska, ale mezi těmi světelnými záblesky Harry spatřil strašlivý čenich a srst…

„Bože můj,“ zasténal Harry uprostřed vzpomínky. „To je jeho vlk a snaží se osvobodit…“

Snape pevněji sevřel jeho ruku.

„Ale vždyť šlo o její obrany,“ přemýšlel Harry. „Copak nevěděla, že zaúčinkují takto a že skončí s vlkodlakem na lovu před svým domem?“

„Vlk mimo úplněk spí,“ zamumlal Snape. „Narcisa musela čekat, že se bude potýkat s vlkodlakem v kómatu. Ale zdá se, že upravený mnoholičný je komplikací.“

Remus ležel na zádech, mlátil sebou, křičel a kroutil se. Hábit měl na cáry. Tlapa tady, dráp támhle, ale mezitím se objevoval Lucius jen v záblescích.

Najednou ztuhl a celý vzhled přeskočil do známé podoby Remuse Lupina. Narcisina hůlka byla vytasena a namířena na něj, i když ležel za hranicí štítů jejího vlastního prahu.

„Proč?“ zaskřehotal Remus a prsty mu zašátraly po hůlce. Luciusova ohavně zdobená hlavou hada ležela opodál. „Nikdy jsem tě nezranil, nikdy ti nehrozil –“

Na to Narcisa neodpověděla. Ze svého místa uvnitř domu jen mířila hůlkou Remusovi přímo mezi oči.

A pak už bylo pozdě, aby něco udělala. Remus zmizel ve víru barev a terasou se rozlehlo tlumené úpění, dokud zcela nezmizel.

Narcisa padla na trojnohý stolek a téměř jej shodila, jak se snažila získat rovnováhu. Okamžik nato se však změnila v pohyblivou šmouhu, když přivolala a schovala do kapsy Luciusovu hůlku. Tu svoji měla celou dobu připravenou.

Pak také zmizela a zanechala za sebou jen prásknutí přemístění.

ooOOoo

1 Komentáře


  • 06 říj 2019: 17:02

    S tým by im mohol pomôcť Sirius, nie? Ak to bolo nejaké kúzlo špecifické pre Blackovcov. Ale osobne mi pripadalo, že Narcisa mu až tak veľmi ublížiť nechcela, snažila sa ho predsa zastaviť, aby nevkročil dovnútra. Každopádne vďaka za preklad, bude to ešte zaujímavé.

    0 0

Nejnovější komentáře